Co se změnilo oproti dřívějšímu fotovoltaickému ohřevu vody

Hlavní rozdíl je v tom, jak lze vyrobenou elektřinu využívat. Fotovoltaika už neslouží pouze k přímému ohřevu vody. Elektřinu může využívat celá domácnost a přebytky následně směřovat do ohřevu vody.

Systém musí současně splňovat požadavky programu na akumulační ohřev teplé vody, ochranu proti opaření a automatické připojení bivalentního zdroje v době, kdy fotovoltaika nedokáže vodu ohřát na nastavenou minimální teplotu.

Pozor na změnu podmínek: V první verzi pravidel z května 2026 bylo uvedeno minimum 200 litrů. Od 24. 6. 2026 platí aktualizované minimum 190 litrů.

Kam vyrobená elektřina jde

V první řadě ji mohou využívat běžné spotřebiče v domácnosti. Přebytek výroby lze následně využít pro ohřev vody, který funguje jako jednoduchá a levná forma akumulace energie.

Fotovoltaická elektrárna o výkonu 3 kWp může v českých podmínkách vyrobit orientačně kolem 3 MWh elektřiny ročně. Skutečná výroba závisí na konkrétní střeše, její orientaci, sklonu, zastínění a dalších podmínkách.

Část spotřeby lze také přesunout do doby, kdy elektrárna vyrábí – například provoz pračky, myčky nebo dalších spotřebičů.

Pokud domácnost velkou část elektřiny spotřebovává až večer, může dávat smysl také bateriové úložiště. Na tuto možnost je vhodné myslet už při prvotním návrhu elektrárny. Ne každý měnič umožňuje pozdější jednoduché připojení baterie.

Model úspory: výroba 3 000 kWh a elektřina za 6 Kč/kWh

Pro jednoduché porovnání počítáme pouze energii, kterou domácnost skutečně využije místo nákupu elektřiny ze sítě. Fixní platby za odběr do úspory nezapočítáváme.

U systému bez baterie bude výsledek záviset především na denním průběhu spotřeby a na tom, kolik přebytečné energie dokáže převzít ohřev vody. Proto je při návrhu FVE důležitá nejen celková roční spotřeba, ale také to, kdy domácnost elektřinu spotřebovává.

Co může znamenat dotace pro návratnost

Použijme jednoduchý model: celý podporovaný systém stojí 140 000 Kč. Po započtení dotace 120 000 Kč tak domácnost z vlastních prostředků doplácí 20 000 Kč.

Cena 140 000 Kč je pouze modelový příklad, nikoliv doporučený nebo garantovaný ceník.

Model ukazuje, jak výrazně může přímá dotace ovlivnit ekonomiku investice. Skutečná návratnost závisí na ceně konkrétní instalace, výrobě, vlastní spotřebě a ceně elektřiny.

Pro koho je řešení zajímavé

Velmi dobře může systém fungovat v domácnosti, která má alespoň část spotřeby během dne a současně pravidelně spotřebovává teplou vodu. Typickým příkladem mohou být senioři, kteří jsou přes den doma.

Pokud je naopak domácnost přes den prázdná a většina spotřeby přichází až odpoledne a večer, může být zajímavé zvážit baterii, která umožní část elektřiny vyrobené během dne využít později.

Baterie ale nemusí být správným řešením pro každého. Rozhodovat by měl skutečný profil spotřeby a ekonomika celého systému.

Je 3 kWp správná velikost pro každého?

Ne. Jde o minimální podporovaný výkon, nikoliv automaticky optimální velikost elektrárny pro každý dům.

Při návrhu je potřeba znát roční spotřebu elektřiny, její průběh během dne, počet osob v domácnosti, spotřebu teplé vody a možnosti konkrétní střechy.

Pokud domácnost 3 kWp dobře využije, není důvod systém zvětšovat pouze proto, že se na střechu vejde více panelů. U domácnosti s vyšší spotřebou může naopak dávat smysl větší výkon.

Současně je vhodné přemýšlet několik let dopředu. Spotřebu může zvýšit například elektromobil, klimatizace nebo tepelné čerpadlo. Domácnost může později chtít také doplnit baterii.

Změnit se ale nemusí jen spotřeba. Růst může také cena nakupované elektřiny, a tím se může změnit ekonomika dalšího rozšíření fotovoltaiky.

Proto je dobré už při prvním návrhu myslet na možnost budoucího rozšíření o další panely nebo baterii. Ne každý měnič takové rozšíření umožní jednoduše.

Než fotovoltaiku objednáte

Právě zde může pomoci energetický poradce. Jeho úkolem není pouze řešit samotnou dotaci, ale pomoci posoudit, jaké řešení dává pro konkrétní domácnost smysl.

Před objednáním FVE je vhodné společně:

1. ověřit nárok domácnosti na NZÚ Light,
2. projít poslední roční vyúčtování a způsob přípravy teplé vody,
3. posoudit denní průběh spotřeby,
4. odhadnout očekávanou výrobu pro konkrétní střechu,
5. odhadnout, kolik vyrobené elektřiny dokáže domácnost skutečně využít,
6. zvolit odpovídající výkon FVE a rozhodnout, zda má smysl baterie,
7. myslet na případné budoucí rozšíření systému,
8. porovnat cenu nabídky, výši dotace a očekávanou úsporu.

Cílem by nemělo být dostat na střechu co nejvíce panelů, ale navrhnout takovou elektrárnu, kterou domácnost dokáže skutečně využít a která jí bude dávat ekonomický smysl i v dalších letech.