Tepelné čerpadlo vs. jiné zdroje vytápění: kolik můžete skutečně ušetřit a podle čeho vybírat

Kolik stojí stejné množství tepla

Nejjednodušší je porovnat, kolik jednotlivé zdroje spotřebují pro dodání stejného množství tepla. Níže proto počítám s dodáním 10 000 kWh tepla do domu. Nejde o model konkrétní rodiny, ale o společný základ, který lze vztáhnout k vlastní spotřebě.

Orientační výpočet: elektřina 6 Kč/kWh, plyn 2,20 Kč/kWh, energie v kusovém dřevě 1,60 Kč/kWh a v peletách 2,70 Kč/kWh. Skutečné ceny se liší podle smlouvy, tarifu, regionu a dodavatele; stálé platby, servis a pořizovací náklady zde nejsou zahrnuty.

Největší ekonomický rozdíl je proti přímému elektrickému vytápění. Proti plynu nebo levnému kusovému dřevu může být rozdíl menší, ale do rozhodnutí vstupuje také stáří stávajícího zdroje, komfort, servis, budoucí ceny energií a plánovaná renovace domu.

COP a SCOP: podle čeho skutečně porovnávat tepelná čerpadla

COP vyjadřuje účinnost tepelného čerpadla v konkrétním provozním bodě. COP 4 znamená, že za daných podmínek připadnou na 1 kWh elektřiny přibližně 4 kWh dodaného tepla. Pro celoroční provoz je důležitější SCOP – sezónní topný faktor.

Pozor na podmínky měření. A7/W35 znamená venkovní vzduch 7 °C a topnou vodu 35 °C. Pro starší dům s radiátory mě často více zajímá například A−7/W55: kolik zařízení dodá při mrazu a vyšší teplotě topné vody. Atraktivní COP při A7/W35 samo o sobě neříká, jak bude čerpadlo fungovat v lednu.

Šest parametrů, které bych v nabídce kontroloval

Radiátory nejsou překážkou

Tepelnému čerpadlu vyhovuje nízká teplota topné vody, proto je podlahové vytápění ideální. Radiátory ale automaticky neznamenají, že TČ nebude fungovat. Rozhodující je, jakou teplotu vody dům potřebuje při chladném počasí.

Pokud běžné radiátory vytopí dům například s vodou kolem 45–50 °C, může tepelné čerpadlo pracovat velmi dobře. Pokud soustava vyžaduje 60–70 °C, je potřeba konkrétní zařízení a ekonomiku provozu posoudit podstatně pečlivěji.

Správný výkon se neurčuje podle metrů čtverečních

Dva stejně velké domy mohou mít zcela rozdílnou tepelnou ztrátu. Ideálním podkladem je její výpočet. U starších domů ale často není k dispozici PENB, aktuální projekt ani použitelný výpočet tepelné ztráty. To neznamená, že je nutné hned objednávat nový PENB nebo projekt vytápění. Pro prvotní návrh lze vycházet z konstrukcí a rozměrů domu, stávajícího způsobu vytápění, skutečné spotřeby energie a dalších dostupných údajů; při řešení v rámci NZÚ lze využít také příslušný výpočtový nástroj programu. Pokud situace vyžaduje přesnější návrh, je následně vhodné tepelnou ztrátu odborně dopočítat.

Cílem není co nejsilnější tepelné čerpadlo. Předimenzované zařízení může zbytečně cyklovat a být dražší, poddimenzované zase v mrazech více využívat elektrický dotop. Pokud se dům bude zateplovat, je potřeba budoucí snížení tepelné ztráty zahrnout už do návrhu.

Tepelné čerpadlo nepracuje jen v zimě

Tepelné čerpadlo nemusí sloužit pouze k vytápění domu. Teplou vodu připravuje po celý rok, takže jeho využití nekončí s topnou sezonou.

Právě při ohřevu vody se velmi dobře doplňuje s vlastní fotovoltaikou. V době, kdy dům už téměř nepotřebuje vytápět, začíná FVE vyrábět výrazně více elektřiny. Tepelné čerpadlo může tuto energii využít k přípravě teplé vody a zvýšit tak podíl elektřiny, kterou domácnost spotřebuje přímo z vlastní výroby.

Od jara do podzimu tak může fotovoltaika pokrýt významnou část energie potřebné pro přípravu teplé vody. Náklady na elektřinu odebíranou ze sítě pro její ohřev se tím mohou dostat velmi nízko. Výhodou je také možnost načasovat ohřev zásobníku právě na dobu, kdy FVE vyrábí přebytky.

Elektřina, plyn a dlouhodobé riziko ceny energie

Při investici na 10 a více let má smysl přemýšlet také o tom, odkud bude energie přicházet. Česká republika je u zemního plynu výrazně závislá na dodávkách ze zahraničí. Jeho cena proto zůstává citlivá na evropský trh, stav zásobníků, globální ceny a geopolitický vývoj. Budoucí cenu plynu nelze spolehlivě předvídat a při dlouhodobém rozhodování ji považuji za jedno z rizik.

U elektřiny je situace jiná. Elektřinu vyrábíme také v České republice a část spotřeby domácnosti lze navíc vyrábět přímo na domě pomocí fotovoltaiky. FVE samozřejmě nepokryje zimní spotřebu tepelného čerpadla – právě v zimě vyrábí nejméně. Může ale snížit nákup elektřiny ze sítě v přechodných obdobích a při celoroční přípravě teplé vody.

Pro dlouhodobé rozhodování je to podle mě jedna z výhod tepelného čerpadla: spotřebu elektřiny lze snižovat úsporami a zateplením, část lze pokrýt vlastní fotovoltaikou a elektřina se zároveň vyrábí i v rámci ČR. Vytápění tak není přímo závislé na jediném dováženém palivu.

Kdy tedy tepelné čerpadlo dává smysl?

Pro velkou část rodinných domů je správně navržené tepelné čerpadlo velmi silnou dlouhodobou volbou. Nabízí nízkou spotřebu nakupované energie, automatický provoz, možnost spolupráce s fotovoltaikou a odpadá skladování či každodenní obsluha paliva.

Největší finanční přínos bývá při náhradě elektrokotle nebo jiného přímého elektrického vytápění a při výměně staršího neefektivního zdroje. U moderního kondenzačního plynového kotle nebo levného dřeva nemusí být okamžitá úspora tak výrazná, a proto je potřeba počítat i návratnost investice.

Při posouzení konkrétního domu proto sleduji současnou spotřebu, tepelnou ztrátu, potřebnou teplotu topné vody, parametry navrženého čerpadla a plánované úpravy domu. Teprve z těchto údajů lze rozumně určit, jaké tepelné čerpadlo zvolit a jakou úsporu od něj očekávat.

Poznámka k výpočtům

Výpočty jsou orientační a slouží k porovnání principu jednotlivých zdrojů. Skutečné náklady ovlivňuje cena energie, distribuční sazba, stálé platby, účinnost stávajícího zdroje, tepelná ztráta domu, počasí, nastavení systému a způsob užívání.